... přátele, jak k tomu vlastně došlo; jednoho zářijového odpoledne, ovšem teď už nevíme kterého roku, přišel na zkoušku kapelním Jarda Mikeš s tím, že bychom mohli "prubnout" Portu. I poslal na příslušné orgány příslušné propozice a návratkou nám byla již samotná prezenčka. ...a jak to nakonec dopadlo? Posuďte (zhruba) z následující fotoreportáže

7:42 Již od časných ranních hodin se před budovou "bílého domu" ve Svitavách tvořily hloučky všelijakých individuí, oděných od maskáčů až po stylové country oblečení... Při letmém pohledu na naši "výpravu" by člověk usoudil, že jsme se právě vrátili z oslav osmdesátin některého z našich dědečků.
8:03 Původně avízovaná osmá hodina na losování se z organizačních důvodů přesunula na devátou. Co naplat; nejlepší bude se na to jaksepatří napít, co myslíš Jirko?!, navrhuje Jarda Mikeš Jirkovi. Cože, teďka v noci?! Zašli jsme tedy do nedaleké restaurace Slavia, kde jsme si dali po ránu každý jednoho panáka Fernetu, někteří jedinci Bechera.
8:57 Posilněni fernetem a česnečkou jsme se vrátili do víru příprav. Los za nás vytáhl Petr Kopčem Smékal, jeden ze členů poroty, a zařadil nás tak do třetího bloku, tj. někdy po druhé odpolední. Ve vestibulu však bylo slyšet toho času z každého koutu zvuk nějakého nástroje či zpěv, vypadalo to tam spíše jak v židovské škole; tak třeba na záchodku se hudba už jen slila do směsice zvuků všemožných vlnových délek.
9:15 Zatímco se každý ladil po svém, hned za dvojdveřmi vedoucími do sálu už probíhalo chystání všech těch krámů potřebných k nazvučení tolika hudebníků - pravda, né všech naráz! Teď už to měli ve svých rukou profesionálové, teda alespoň tak vypadali. Pobíhali po pódiu, neustále něco na sebe pokřikovali ... prostě technici.
10:00 V deset to všechno vypuklo. Slova se ujal Vašek Souček, který to v podstatě během celého programu moderoval. Představil porotu, ve které mimojiné zasedali i Slávek Janoušek a náš rodák Petr Kopčem Smékal, muzikant to z moravskotřebovské beatové kapely Kaderus Blues. Postupně se během dne na pódiu vystřídalo 26 hudebních těles s hudebním žánrem od folku přes country až po moderní country, skoro až country v rockovém stylu. Pro porotu to musela být pěkná pecka, vyslechnout si a někam průběžně zařadit celých 78 skladeb. O publikum se postaralo ono početné muzikanstvo, veřejnost snad byla prezentována jedním člověkem a to uvaděčkou. ... ale teď vážně; asi už to není jako svého času, kdy se na PORTU sjela krom kapel i celá řada fandů folkové či country muziky.
12:05 Po dvou hoďkách už jsme toho měli plné brýle. Taky už byl čas i na oběd, ale ještě předtím jsme se chtěli rozehrát. Tím, že jsme z části "elektrifikovaní" jsme museli někam ke "zdroji". Ještě že se ve Svitavách někteří vyznají - na to konto jsme se v rychlosti přesunuli do podkroví jedné projekční kanceláře, kterou pro tyto účely domluvil Jarda Mikeš. Dvakrát to přejet a pryč... Teda jak z toho jednomu vyhládne. Hned vedle ateliéru byla docela pěkná hospůdka a výborně tam vařili, takže takový Goldon blue a pěník do nás jen spadly...
14:17 Ani jsme pořádně nedojedli a už měl kapelník na telefonu vzkaz: "... během pár minut hrajete, tak se nachystejte." Zrychlený přesun do "bílého domu", nachystat bicí, vyložit kombo... Přesto se však ještě našel čas, kdy kdesi dole v kotelně s honosným názvem Šatna herců jsme načli menší lahvinku Martini - na kuráž. Ten fofr byl způsoben tím, že jedna skupina měla dopravní problémy a měla dorazit až kolem třetí. Z těchto důvodů si s sebou nevzali ani část instrumentů, takže jsme jim poskytli naše bicí a basové kombo. Klučiska to byli vcelku šikovní (to jako po hudební stránce), ale jinak machři, až se nám jich zželelo...
18:07 V tento čas, kdy mělo dojít na lámání chleba se sešli v sále všichni muzikanti v hledišti a porota naopak na popódiu. Rozebírat nějako kvalitativně celou přehlídku by zabralo několik stran dizertační práce, ale v podstatě by se to dalo shrnou do jedné věty, kterou vyřkl předseda poroty, a to asi následovně (...ale teď nevím, jestli Vás budu pane profesore citovat doslovně - repl. DJC): "Vzato objektivně, nikdo se nijak zvlášť, až na nějaké vyjímky, nepropadl a na druhou stranu nás nikdo ničím nepřekvapil. Máme však pocit, že se neustále kopírují v různých mutacích Greenhorns, Kamelot či Nezmaři..." Následně byly vybrány čtyři postupující kapely do Plzně, pokud se dobře pamatujem, tak "prošli"  Pročne  z Hradce Králové,   Vespol  z Dolního Újezdu a ještě jedna svitavská kapela. Také postoupila skupina   Baboraď,  ale to si vysvětlujeme tím, že hráli na náš aparát. (... ale teď taky vážně, zahráli dost dobře). No, a v závěru probíhalo něco na způsob rodičovského sdružení - každá z kapel mohla pak nezávisle poslechnout názor každého z porodců a nechat si poradit, doporučit, vyslechnout si kritiku a tak.
A co říci závěrem...?! Na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to !!!